OBROZENECKÁ INSPIRACE
Pokud vás trpělivost při čtení dovedla až na tento řádek, je na čase prozradit, že to nebyl úvod do klinických příznaků hloubkového opojení a taktéž ani jinak nebylo „nakoupeno“. To jenom setkání organizované v městečku známém slavným buditelem a obrozencem F.l.Hekem si žádá speciální slovní zásobu. Být v bazénu ve východočeské Dobrušce znamená možnost hrát si s obrozeneckými „echt českými“ slovy, kdy „odněkud se line melodie klavíru , bazénovou vlhkost s lačností saje papírový kapesník , skupina studentů vstřebává nové dojmy u rebreatheru ačkoli na kalendáři už dávno časům obrození odzvonil rok…“ Pokud by se nějakou časovou smyčkou dostal český obrozenec z časů jiřinkových plesů do naší současnosti, nezbylo by mu totiž než souhlasit s libozvučným českým výrazem „znovudech“ pro takové cizácké navrstvení podivných slov typu „pasivní polouzavřený rebreather“. Právě ten prezentovali zájemcům z rychnovské agentury Octopus a novoměstského sdružení Kraken „fajne Ostravaci“ Jakub Chleboun a René Juráň.
JEDNODUŠE A SPOLEHLIVĚ
Příběh konstrukce jejich rebreatheru je doplněním rovnice o více poptávkách a neexistující nabídce. „Hledali jsem efektivní, spolehlivý, provozně i ekonomicky přijatelný dýchací systém řešící zejména naši orientaci na potápění v jeskyních“, říká Jakub Chleboun. Hledal se spolehlivý parťák, co vám nevysmejčí ledničku, když čekáte návštěvu. Značná spotřeba dýchacích plynů a helium do trimixu příliš drahé! Pro technicky zdatného Reného Juráně bylo takové hledání výzvou, na jejímž konci je „TO“, co je nyní zájemcům prezentováno v dobrušském bazénu: Dýchací přístroj označený svými tvůrci jako SCR Rebreather SATORI. Tento konstrukčně velmi jednoduchý „znovudech“ je určen zejména pro technické a jeskynní potápění. Ještě před zkušebním ponořením se koná krátká prezentace, na které René prezentuje jednotlivé části přístroje. Je fascinující sledovat, jak jsou dokonalé věci jednoduché a jakou kreativitu propůjčí lidem vášeň pro jejich zálibu. I když, uznejme, že rebreather zatím jistě není běžná část vybavení rekreačního potápěče. Sledujeme výklad o jednotlivých částech systému. Pro doplnění slyšeného si ještě udělám pár snímků. Foťák mi potvrzuje pípnutím, že jeho autofokus právě ostří. Někomu v kapse zvoní mobil, na obrazovce počítače schéma přístroje… Uprostřed všeho toho elektronického běsnění stojí na stole válec „znovudechu“ jako sloup z neotesaného kmene uprostřed horské chaty. Jakoby mi někdo četl myšlenky, když slyším říkat Reného, že nechtěl a nechce na přístroji žádná elektronická čidla, i když jejich zapojení do kontroly činnosti sytému je pochopitelně možné. Takto postavený přístroj můžete rozložit a složit opravdu na koleně vybaven jen minimálními nástroji
KRUH SE UZAVÍRÁ
Nastává očekávaný přesun z učebny do bazénu. Pro zájemce jsou k dispozici dva přístroje. Necelé 4 metry hloubky by jim neměly činit potíže… Jakub doplňuje,, že rebreather SATORI má za sebou již i hloubku 100 metrů. Zkoušíme si postupně přístroj a hodnotíme první dojmy. Největším zážitkem je pochopitelně přepnutí z otevřeného do polouzavřeného okruhu. Řetězení vydechovaného vzduchu ustává. Všechno se najednou ztiší. Kruh se uzavírá. Začínám dýchat v režimu, kdy mám jen velmi malou spotřebu dýchaného plynu ze zásobníku. Poučen z prezentace, snažím se dýchat plynule, bez zadržování dechu a vůbec bez subjektivního šetření zásob vzduchu . Je to jiné. Je to tiché. Je to i obtížné. Nádechový odpor je zpočátku poněkud nepříjemný. Mozek vysílá tělu zprávy, že vše je i otázkou psychické pohody – a vzhledem k fyzikálním principům, na jejichž základě je tento rebreather konstruován – i momentální pozice těla. Začínám si zvykat, že ta nezvyklá válcová věc na mých zádech se stává částí mého dýchacího systému, že se kruh téměř uzavírá a já bych s touto zásobou dýchaného plynu vydržel pod hladinou bazénu několik dlouhých hodin. Ve volné vodě bych k tomu mohl připočítat výhody neměnícího se vztlaku či absence bublin plašících ryby či strhávajících sedimenty při vrakovém potápění apod.. Díky velmi malým průtokům plynů je rebreather SATORI vhodný i pro potápění v chladné vodě, kdy „dává“ a nezamrzá.
PRINCIP SATORI
Fajne Ostravaci sledují, jak se potýkáme ve vodách bazénu se znovudechem. Tak si říkám, že by to ještě chtělo trénink, než by se člověk s takovým systémem pustil do uzavřených prostor jeskyní, zatopených lomů, do moře. Otočil bych páčkou na regulátoru a přepnul z otevřeného okruhu na pasivní polouzavřený. Kruh by se uzavřel. Stal bych se úsporným, co do spotřeby dýchaného plynu. Stal bych se tichým, co do projevů. Kruh by se uzavřel. Na hladině by zmizely mnou vydechované bubliny. Ticho a klid. Vodou by protékala řeka vzduchu. Nádech, výdech. Čas by plynul jen velmi pomalu. A potom by možná přišlo i to, co občas při potápění hledáme. Přišel by prožitek, princip, který by nevyplynul z přemýšlení, přišlo by SATORI (čínsky wu), t.j. poznání ve smyslu východních filozofií. Myslivíři znovudechů mají zase o čem přemýšlet… U bazénu leží klasická láhev – patnáctka se stlačeným vzduchem . Pod ochrannou síťkou symbol potápěčské vlajky. Dneska si ale ve vodě nepobyla. Dnes to bylo jiné…
Celý článek je zde na staženi : Znovudechy_vse
OLYMPUS DIGITAL CAMERA 
