Poslední den roku 2007 oslavili náchodští a rychnovští potápěči ponorem v lokalitě tzv. Bagru ve Velkém Poříčí. Pod led se vydalo hned několik akvanautů jištěných lanem z hladiny. Teplota vody byla čtyři stupně Celsia a silvestrovské nebe navíc čas od času pohrozilo sněhovou přeháňkou. Přesto se celá akce vydařila a symbolickým klíčem uzamčená voda si může na čas oddechnout od návštěv zvědavých suchozemců. I když technická vybavenost potápěčů umožňuje pobyt pod vodní hladinou celoročně, přesto je potápění za extrémně nízkých teplot či dokonce pod ledem vyhrazeno těm zkušenějším. Ke slovu se totiž dostávají tzv. suché potápěčské obleky, které zvládnou lidské tělo efektivně uchránit před ztrátou tepla. Potápěči také při ponorech pod led používají i odolnější typy regulátorů – plicních automatik. Na velkopoříčském Bagru byla k vidění i tzv. celoobličejová maska, která na rozdíl od potápěčských brýlí zakrývá potápěči celý obličej.
Navzdory všemožné technické podpoře je pro ponoření se pod led nedaleko skupinky bruslařů stále zapotřebí i to primární – vášeň pro vodní živel, ať už nabývá podoby moře či písníku ve vašem sousedství. A pokud podezíráte potápěče ve Velkém Poříčí z přílišné bláhovosti, protože rozumný člověk nechá svět po vodou rybám, věřte, že román 20 000 mil pod mořem vyšel již v roce 1870, potápěčskými pomůckami se vážně zabýval již Leonardo da Vinci a potápěním byl nadšen také sám Alexandr Makedonský, když jeho dobyvatelskou maličkost v roce 332 před Kristem spustili na dno moře ve skleněném sudu…